Pro potěchu duše

Vysvobození

12. 4. 2012 9:38
Rubrika: Nezařazené

Jeden kněz, který v krásném malém městečku, přišel jedno velikonoční nedělní ráno do kostela a nesl rezavou, zkřivenou starou ptačí klícku, kterou položil na kazatelnu. Mnozí lidé nadzdvihli v údivu obočí, když kněz začal mluvit:

,,Včera jsem se procházel po městě a uviděl chlapce, který nesl tuto klícku.

Byli v ní tři malí divocí ptáčci, třesoucí se chladem a strachem. Zastavil jsem se a zeptal se.

„Co to tam máš, synku?“

„Jen pár starých ptáků,“ odpověděl.

„Co s nimi chceš dělat?“

,,Vezmu je domů a budu si s nimi hrát,“ odpověděl mi. „Budu je dráždit a vytrhá­vat jim peří, aby se pobili. Vsadím se, že se pobavím.“

„Ale dříve nebo později už toho budeš mít dost a přestane tě to bavit. Co uděláš pak?“

„Ale, mám i pár koček,“ řekl ten malý chlapec. „Rády si na nich pochutnají, dám ptáčky jim.“

Na okamžik jsem se odmlčel. „Kolik chceš za ty ptáky, synku?“

„Co?!!! Na co by vám byli, pane? Jsou to jen obyčejní ptáci z polí. Ani nezpívají – a vůbec nejsou pěkní!“

„Kolik?“ znovu jsem se zeptal.

Chlapec si mě přeměřil, jako bych byl blázen a řekl: „100 korun!“

Sáhl jsem do kapsy a vytáhl stokorunu. Dal jsem ji chlapci do ruky, a ten zmizel rychle jako blesk. Zdvihl jsem klícku a něžně ji nesl na konec aleje, kde byl strom a malý trávník. Položil jsem ji na zem, otevřel dvířka a něžným klepá­ním na mřížku klícky přesvědčil ptáčky, aby vyletěli. Pustil jsem je na svobodu.“

Tím kněz vysvětlil přítomnost klícky na kaza­telně a začal vyprávět následující příběh:

,,Jednoho dne si povídal Ježíš s Ďáblem. Satan se právě vrátil z Rajské zahrady a škodolibě se chlubil: „Nu, Pane, právě jsem nachytal plný svět lidí. Nastavil jsem past, starou návnadu, věděl jsem, že neodolají. Mám je všechny!“

„Co s nimi budeš dělat?“ otázal se Ježíš.

Satan odpověděl: „Cha, budu se bavit! Budu je učit, jak se ženit a rozvádět, jak se mají nenávidět a škodit si, naučím je pít a kouřit a proklínat.

Naučím je, jak vynalézt pušky a bom­by a navzájem se zabíjet. Už se těším na tu zábavu!“

„A co uděláš potom?“ zeptal se Ježíš.

„Zabiji je!“ hrdě se vypnul Satan.

„Kolik za ně chceš?“ zeptal se Ježíš.

„Snad bys ty lidi nechtěl?! Není v nich ani kousek dobra. Když si je vezmeš, bu­dou tě jen nenávidět. Naplivou na tebe, budou tě proklínat a zabijí tě!

Určitě je nechceš!“

„Co za ně chceš?“ opět se Ježíš zeptal.

Satan se podíval na Ježíše a zamračil se: „Všechny tvoje slzy a všechnu tvoji krev!“

Ježíš řekl: „Máš to!“ a zaplatil.“

Sdílet

Komentáře

Marie Adamcová Běhá mně z toho mráz po zádech...

Radek Hanskut brrr, mi také

MaruškaŠ Ježíšově lásce k nám, se jen tak něco nevyrovná. Přece jen, kdo by dokázal říci to co On?

Václav Šablatura (sab047) To uz je dlouho, co jsem ten pribeh slysel ...

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková