Pro potěchu duše

Dát všechno

4. 3. 2015 22:18
Rubrika: Nezařazené

Během Postní doby se v kostelích objevují postní pokladničky, do které člověk vkládá obnos peněz přibližně ve výši ceny požitku, který si odřekl. A částka, kterou jsme si odepřeli, pak pomůže jiným lidem. Připomíná mi to evangelium Dar vdovy (Lk 21,1-4).
Vdova dala všechno, co měla, to je velmi důležité z toho úryvku. A co my? Dáváme všechno? My bohužel dáváme pouze jen útržky, protože se určitě nepovažujeme za chudé. Dáváme vždycky nějak jen z toho svého nadbytku a to nemyslím jen finančního, ale i duchovního. Dáváme tak nějak přiměřeně, protože víme, že když do něčeho jdeme naplno, že to taky člověka dokáže pěkně vysát. Tento svět vede člověka, může za to pochopitelně ďábel, k tomu, aby měl moc. Jenomže Kristus takhle nejedná. Ježíš nás vede k tomu, abychom veškerou moc (moc v kuchyni, v práci, nad podřízenými, ...) upustili. Ne abychom neměli volnost, ale abychom se uzdravili z toho vládnutí, z té moci, která se sice zdá být na první pohled super, protože když nás ti druzí poslouchají, je to pro člověka dobrý pocit. Nemusíme se ale zdržovat jen u sebe. Vidíme to v celém lidském společenství, jak lidé usilují o to mít moc, mít postavení, mít nejlepší pracovní pozici. Jsem opravdu ráda, že my křesťané se máme snažit jít tou druhou stranou, tou druhou cestou, tou, která jde proti proudu. I když se nám to mnohdy nedaří, přesto se snažíme jednat tak, jak nám ukazuje Kristus Pán. Snažíme se dát všechno, snažíme se dát všechny ty naše domněnky, představy o těch druhých, snažíme se dát představy o nás samotných, protože On nám k tomu dává sílu, jinak by to byl šílený nesmysl jít takhle proti proudu. Co nacházíme, když dáme všechno? Najednou se setkáme s radostí ve svém srdci, protože zjistíme, že i když jsme sami, že nejsme sami, Bůh je s námi.
Chudá vdova dala všechno, co měla. Nevíme, jak ten příběh pokračuje, ale víme, že Ježíš nás jednoznačně vybízí k tomu, abychom se mu snažili dát všechno. Ne proto, že by to potřeboval, ale protože my potřebujeme najít cestu ke svobodě, to je to nejdůležitější.

Sdílet

Komentáře

kacarovi3 Ta chudá vdova si to mohla dovolit.Tehdy vdovy byly pod ochranou národa.Měly úctu a každý jim rád pomohl.

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková